CZ SK HU

Peggy se svým Lapierre vyhrála extrémní závod horských kol Italy Divide 2018

Markéta "Peggy" Marvanová se na svém Lapierru ProRace SAT 629 vydala na Italy Divide a vyhrála ženskou kategorii! Více než 900 km trať ujela za 4 dny 17 hodin a 42 minut a zároveň překonala ženský rekord trati o více jak 9 hodin. Peggy je zkrátka neuvěřitelná a má náš obrovský obdiv.

Závod horských kol Italy Divide vede z Říma na sever do městečka Torbole ležícího u jezera Lago di Garda. "Toto dobrodružství měřící přes 900 kilometrů s převýšením přibližně 16 000 metrů skrývá však ještě další kouzlo. Trať závodu spojuje historicky významná města Řím, Sienu, Florencii, Boloňu a Mantovu s horským prostředím. Závod je tak dokonalým spojením italské přírody i kultury. Jede se převážně po rychlých stěrkových cestách, na trati však nechybí ani několik náročných a technických pasáží," uvedla Peggy svoji anabázi.

 

Závod se jede striktně bez zabezpečení, každý závodník se může spoléhat jen sám na sebe a využívat pouze veřejné služby. Závodníci mohou jet společně, ale nesmí si v žádném případě vzájemně pomáhat nebo sdílet výbavu. Plánovaná pomoc je zakázána.

 

Časomíra běží nepřetržitě od startu do cíle. Peggy s Adamem při závodě naspali pouze 9 hodin, poslední noc jen hodinu. Při zbývajících 150 km na trati nastoupali celkem 4 500 metrů. Trať totiž před cílem jede přes dva opravdu velké kopce. „Snažili jsme se co nejrychleji dostat z kopce dolů, abychom nezmrzli. Protivítr byl ale tak silný, že to nejelo ani z kopce. Déšť byl tak prudký, že nám po zádech stékal souvislý pramínek vody, který nám následně vytékal z nohavic. Prsty na nohou ani na rukou jsme zimou vůbec necítili. Asi tak hodinu jsme jeden na druhého nepromluvili, jen jsme šlapali, co to šlo, a hlavou se nám hnaly děsivé myšlenky. Když jsme ráno v šest sjeli do údolí a vesnice, která od sebe oddělovala ty dva kopce, byli jsme tak šťastní, že nám skoro nebyla zima,“ pokračuje Peggy.

 

„Když jsme se pak ohlédli zpátky na kopec a viděli na něm sluníčko, nechtělo se nám tomu věřit. Stačilo by, abychom na ten kopec přijeli o hodinu později, a vše by bylo o hodně příjemnější. Nám to ale vlastně v tu chvíli bylo jedno. Byli jsme rádi, že jsme celí, a usušili jsme se několikahodinovým šlapáním na druhý z kopců,“ dodává Adam. „Vlastně jsme ani nezáviděli ostatním závodníkům, kteří přečkali bouřku v ústraní před kopcem. Byli jsme totiž rádi, že už nás od cíle dělilo jen pár kilometrů.“ Oba se shodli, že tento jejich zážitek byl na italské trati tím nejsilnějším.

 

„V cíli se dostavuje euforie, pocit štěstí, radost a vlastně i trochu smutek, že italské dobrodružství začínající u Kolosea a končící u Gardského jezera už je u konce,“ s úsměvem přiznává Peggy, která se před pár dny vrátila domů.

 

Adam a Peggy jsou spokojeni se svým výsledkem a plánují další společné extrémní cesty a závody.

 

Zdroj: Active Sport

klikni pro velký obrázek