CZ SK HU

Teleskop od Lapierre je nepostradatelným pomocníkem, který ti velmi přidá na jistotě při jízdě

Všechny sjezdy a techničtější úseky z kopce je lepší absolvovat se zasunutou teleskopickou sedlovkou. Ta z produkce Lapierre potvrzuje svou kvalitu! Její funkce je výborná a snese srovnání se sedlovkami renovovaných výrobců.

 

 

Ať se to jejich odpůrcům líbí, nebo ne, teleskopické sedlovky si už našly cestu i na XC kola a dokonce i na silničky, protože možnost změny posedu dokáže bohatě vyvážit určitý nárůst hmotnosti. Nebudeme ale polemizovat nad tím, zda teleskopku ano či ne, ale podíváme se na test mechanicky ovládané teleskopické sedlovky od Lapierre.

 

Jde o klasické provedení s vnitřním ovládáním z rámu, jednodílnou pístnicí s frézovanou hlavou a absencí vnějších seřizovacích prvků. Měli jsme v testu verzi se 125mm zdvihem, přičemž výrobce nabízí i 100 či 150mm zdvih, ovšem průměr jen 31,6 mm. Námi testovaný kousek měl hmotnost 594 gramů včetně nesériové ovládací páčky na levou spodní stranu řídítek, samotná sedlovka pak ukázala 518 gramů. Cenou 6990 korun se tenhle model řadí na střed aktuální nabídky sedlovek.

 

Základem tohoto kousku je hliníková slitina řady 7000, z níž jsou obě pístnice, které navzájem kloužou po tefl onových pouzdrech. Hlava bez ofsetu je nedílnou součástí vnitřní pístnice a umožňuje jemné nastavení sklonu sedla díky dvojici imbusových šroubů. Asi největší devizou tohoto modelu je montáž lanka a případná demontáž sedlovky z rámu. Francouzi na to šli velice chytře, co se týče uchycení lanka, sedlovka má na spodním konci závit, do něhož se našroubuje adaptér s přepákováním na lanko. Tento adaptér má táhlo s bočním průřezem, kterým se dovnitř navlékne koncovka lanka, a to se pak protáhne druhou drážkou. Pak už jen protáhnout lanko bovdenem skrz rám, provléknout ovládací páčkou a v ní zajistit imbusovým červíkem. Celá tato operace je geniální svojí jednoduchostí a zapomeňte na „pravěké“ upevňování válečku na konec lanka a odměřování patřičné vzdálenosti od koncovky bovdenu, aby to celé chodilo s přepákováním na sedlovce. Tady jednoduše nastavíte lanko na obou koncích a adaptér pak našroubujete do spodního konce sedlovky. Když ji chcete z rámu vyjmout kvůli servisu, nemusíte vyháknout lanko, ale jen odšroubujete adaptér.

 

Co se týče případného servisu, neměli jsme možnost, nebo spíše jsme nemuseli nijak servisně zasahovat, ale to by chtělo delší dobu na testování. Každopádně vstup do útrob řeší matice mezi oběma pístnicemi, která je proti povolení navíc jištěna imbusovým červíkem. Samotný píst sedlovky není přístupný, ani nemá externí ventilek pro případnou úpravu tlaku a tím rychlosti vysunutí. Sériová páčka na řídítka se ovládá shora a může být na levé i pravé straně řídítek, my měli ergonomičtější spodní řešení namísto levého řazení.

 

Montáž sedlovky byla velice jednoduchá a hlavně rychlá. Zdvih 125 mm ukázal celkovou délku 415 mm od ližin sedla až po konec adaptéru, pevná část v rámu měří 220 mm a matice mezi pístnicemi 30 mm. Na stisk páčky sedlovka reaguje okamžitě a zajede přesně tam, kam ji pustíte. Výběr pozice je tedy libovolný a nic není přednastavené, na rozdíl od rychlosti návratu do výchozí pozice. V běžné teplotě se sedlovka vysouvá středně rychle, není to žádný kopající rychlík, ale ani není nejpomalejší. Kolem nuly ovšem byla rychlost návratu díky tuhnutí oleje o dost nižší, takže je třeba s tím počítat. Nový kousek pak neprokázal žádnou stranovou vůli špičky sedla, ani předozadní vůli vnitřní pístnice, nicméně po pár týdnech používání měla špička sedla nepatrnou, zhruba milimetrovou vůli na obě strany, což lze brát jako lepší standard.

 

Vzhledem k jednoduchosti montáže, funkčnosti, nabídce zdvihů a rozumné ceně lze tenhle kousek doporučit. Standardní páčka určitě není špatná a je hodně podobná řadě konkurenčních modelů, nicméně kdo vozí řazení jen vpravo, přimlouváme se za pořízení té pod řídítka, ergonomicky je to nejlepší řešení shrnul cykl.cz.

klikni pro velký obrázek